Différences entre les habitudes alimentaires des Français et des Tchèques/Rozdíly mezi stravovacími návyky Francouzů a Čechů

Chaque culture contient ses habitudes spécifiques. Les habitudes alimentaires font à mon avis partie de la culture. Ils sont influencées par le style de vie, les conditions de vie, etc. En même temps ils influencent la gastronomie du pays. Quand nous sommes enfants, nous apprenons à manger d'une façon ou de l'autre tout comme nous apprenons à parler d'une langue ou de l'autre. Nous nous habituons également à la cuisine et aux produits de notre culture. Toutes les personnes qui voyagent ou qui s'intéressent à la diversité des cultures devraient être d'accord avec moi si je dis que tout changement des habitudes culturelles peut être parfois difficile.

La gastronomie française ne diffère pas beaucoup de la gastronomie tchèque concernant les produits. La cuisine française est plus variée que la cuisine tchèque. Les Français mangent beaucoup plus de légumes et de fruits. Pourquoi la cuisine française est plus variée que celle des Tchèques ? Quand j'explique à quelqu'un les bases de la cuisine tchèque, je dis qu'elle est basée sur tout ce qu'on peut trouver dans le jardin typique tchèque parce que le régime avant la révolution de 1989 ne permettait pas d'importer les produits venant de l'étranger en République tchèque. Nos grands-parents et nos parents ont été habitués à cuisiner avec les produits qu'ils trouvaient dans leur jardin (tomates, concombre, poivrons, chou, petits pois, etc.). Ils pouvaient acheter bien sûr d'autres produits dans les magasins mais tout était limité. Avant la révolution de 1989 les supermarchés en République tchèque n'existaient pas! Ils pouvaient donc acheter les produits d'origine tchèque, des fois polonaise comme la farine, la viande, la levure, etc. En plus de cela la République tchèque est un pays minuscule par rapport à la France. Il n'y a pas de mer! Donc pas de poisson de mer de qualité, pas de fruits de mer! Aujourd'hui, il est possible d'acheter en République tchèque tous les produits de tous les coins du monde mais cela ne l'était pas avant la révolution de 1989. Bref, le marché des produits était en République tchèque pendant longtemps incomparable avec le marché français!

mâche/kozlíček polní

En France, on trouve beaucoup de sorte de légumes que les Tchèques ne mangent pas parce qu'ils n'ont pas l'habitude de les manger. Par exemple: artichaut, asperges, salades (endive, mâche, roquette), cardes, etc. En plus la façon d'intégrer les légumes dans les plats n'est pas la même dans les deux cuisines. Les Tchèques mettent très souvent une tranche de tomate ou une tranche de concombre sur une tranche de pain qu'ils mangent au dîner et c'est tout. Les Français mangent les légumes en salade donc en plus grande quantité. En plus, certains plats sont accompagnés des légumes variés (ce n'est pas le cas des Tchèques qui connaissent en général que les pommes de terre ou les pâtes en accompagnement). 

litchi/liči

En ce qui concerne les fruits, je peux constater encore une fois qu'on peut trouver plus de sorte de fruits en France qu'en République tchèque. Tout ce qu'on mange en République tchèque, on le mange en France. On peut ajouter en plus quelques fruits qu'on peut acheter en République tchèque mais qui ne sont pas de même qualité que ceux qu'on achète en France. Par exemple: figues, melon (jaune, je ne parle pas de la pastèque), litchi, etc. Les Français mangent très souvent les fruits en dessert, en République tchèque le dessert n'existe pas. J'entends très souvent: "Mais comment ça se fait que les Français mangent à chaque repas un dessert et ils ne sont pas obèses?!?!?". La réponse est facile: Le dessert n'est pas toujours un gâteau qui se compose que du beurre et de la crème, ils mangent aussi des fruits!! En plus ils mangent beaucoup de légumes et ils ne grignotent pas entre les repas! ;-)

En général les Français mangent le matin avant de partir au travail vers 7h30 (d'ailleurs il y en a beaucoup qui ne prennent pas le petit déjeuner ce qui n'est pas forcément bien), à midi (entre 12h et 14h) et ensuite le soir entre 19h et 21h. Les Tchèques se lèvent plus tôt donc ils mangent plus tôt, normalement vers 6h30 et ils sont habituer à prendre un petit goûter vers 9h30, ensuite ils mangent à midi, après en rentrant du travail à 17h et il y en a qui mangent avant se coucher vers 21h. Bref, les Tchèques grignotent très souvent. Il y a 5 ans je pensais que les habitudes alimentaires tchèques étaient bonnes mais maintenant je suis persuadée que les habitudes françaises sont mieux non seulement pour la silhouette mais aussi pour la santé. Par cela je ne dis pas que les Tchèques ont que de mauvaises habitudes, non, je ne me permettrais pas! Les Français font parfois avant de manger ''l’apéro'' qui se compose des gâteaux salés pas trop bon pour la santé et de l'alcool mais c'est plutôt à l'occasion d'une fête.

Součástí každé kultury jsou určité zvyky. Stravovací zvyky jsou podle mne také součástí kultury. Jsou ovlivněny stylem života, životními podmínkami, atd. Zároveň také ovlivňují gastronomii země. Jako děti se učíme jíst takovým nebo onakým způsobem tak samo jako se učíme mluvit takovým nebo onakým jazykem. Také si zvykáme na kuchyň a potraviny naší kultury. Všichni ti, kdo cestují nebo se zajímají o rozmanitost kultur by měli se mnou souhlasit, když řeknu, že jakákoliv změna kulturních zvyklostí může být někdy velmi náročná.  

Francouzská gastronomie se moc neodlišuje od české gastronomie co se týče potravin. Francouzská kuchyně je různorodější než česká kuchyně. Francouzi jí více ovoce a zeleniny. Proč je francouzská kuchyně různorodější než ta česká? Když někomu vysvětluji základy české kuchyně, říkám, že je založena na těch potravinách, které můžeme najít na typické české zahrádce, protože režim před rokem 1989 nedovoloval dovoz potravin do České republiky ze zahraničí. Naši prarodiče a rodiče byli zvyklí vařit z potravin, které měli na své zahrádce (rajčata, okurky, papriky, zelí, hrášek, atd.). Samozřejmě, že si mohli koupit další potraviny v obchodě, ale všechno bylo omezeno. Před revolucí neexistovaly v České republice obchodní domy! Mohli si tedy koupit potraviny českého někdy i polského původu jako třeba mouku, maso, droždí, apod. Mimo to je Česká republika v porovnání s Francií miniaturní země. Není tam moře! Takže žádné kvalitní mořské ryby, ani mořské plody! Dnes je možné koupit v České republice všechny suroviny ze všech koutů světa, ale tohle nebylo možné před revolucí. Zkrátka potravinový trh v České republice byl dlouho nesrovnatelný s tím francouzským!

Ve Francii je k mání mnoho druhů zeleniny, které Češi nejí, protože nejsou zvyklí je jíst. Například: artyčok, chřest, různé druhy salátů (čekanka listová, kozlíček polní-latinsky Valerianella locusta, roketa), “cardes‘‘ (latinsky beta vulgaris, o českém překladu mi není známo, nikdy jsem to v Česku neviděla), atd. Navíc způsob využívání zeleniny v pokrmech není v obou kuchyních ten samý. Češi dávájí velmi často na krajíc chleba jeden plátek rajčete nebo okurky, který sní na večeři, to je vše. Francouzi si dělají ze zeleniny saláty, takže ji jí ve větším množství. Navíc jsou některé pokrmy doprovázeny různorodou zeleninou (což není případ Čechů, kteří znají jako přílohu většinou jen brambory nebo těstoviny).

Co se týče ovoce, musím znova konstatovat, že ve Francii je k mání více druhů ovoce než v České republice. Všechno, co jíme v Česku, najdeme i ve Francii. I zde můžeme vyjmenovat druhy ovoce, které jsou k dostání v České republice, ale nedosahují takové kvality, tak jako ve Francii. Například: fíky, žlutý meloun, liči, apod. Francouzi jí velmi často ovoce jako dezert (moučník), v České republice se normálně moučník nevede. Často slýchávám: "Jaktože Francouzi jí při každém jídle dezert a nejsou obézní?!?!?" Odpověď je jednoduchá: Dezert nemusí být vždy nějaký zákusek složený z másla a ze smetany, oni jí také ovoce!! A navíc jí více zeleniny a nezobou přes den mezi jednotlivými jídly! ;-)  

Obecně Francouzi jí ráno snídani než jdou do práce kolem 7:30 (mimochodem hodně z nich nesnídá, což není moc dobře), v poledne (mezi 12 a 14 hodinou) a potom večer mezi 19 a 21 hodinou. Češi vstávají dříve, takže i dříve snídají, kolem půl sedmé, a jsou zyklí jíst svačinku kolem půl desáté, poté jí v poledne a poté jak dojdou domů z práce kolem páté hodiny a někteří jí i druhou večeři, před tím, než jdou spát v devět hodin večer. Zkrátka Češi zobou mezi jídly velmi často. Před pěti lety jsem si myslela, že české stravovací návyky byly ty správné, ale teď jsem přesvědčena, že ty české jsou lepší nejenom pro postavu, ale také pro zdraví. Tímto netvrdím, že Češi mají špatné návyky, ne, to bych si nedovolila! Francouzi si někdy před jídlem dávají aperitif, který se skládá ze slaných pochutin a alkoholu (tyčinek, chipsů, ale také i pizzy a slaných koláčků), které nejsou pro zdraví vůbec dobré, ale to spíše při příležitosti nějakého večírku nebo oslavy.